neděle 24. září 2017

1. týden na medicíně

Jak to tak bývá, začátky jsou vždycky těžší, ne jenom v tom, že tohle je nový, vyšší level učení, ale také v tom, že jsem vlastně na obrovském campuse a než se člověk vůbec zorientuje, kde má jakou hodinu, kde je knihovna, jak funguje menza a všechno okolo, tak to nějaký ten čas zabere. Takže tenhle týden bych mohla říct, že je týden prozkoumávání, vypůjčení si tuny literatury a taky samozřejmě poznávání lidí, co se mnou chodí do kruhu.



neděle 10. září 2017

5 dní po Evropě

Trochu jsem shrnula, co všechno jsme na dovolené viděli, je tu spoustu fotek z nového foťáku, tak snad se budou líbit :)

1.den Bled - vyráželi jsme v 5 hodin ráno z domu a dojeli asi kolem 13 hodiny. Postavili jsme stan a vydali se na procházku kolem jezera. 8 km. Vyšlapali na hrad, udělali spoustu fotek a nakonec jsem se odvážila na bobovou dráhu s tím, že pojedeme leda spolu. Nahoře nám řekli, ze po jednom no.. tak to nám nevyšlo :D 

















2.den jsme jeli do národního parku, kde jsme se pokusili vylézt na Križ, kaźdopádně jsme čekali spíš nějakou cestu než horo lezení. Takže jsme se tak ve 2/3 vraceli, protože člověk cítí, kam si troufne a kam už ne. A ještě je tu ten strach z výšky v pozadí, ale výhledy byly krásné a náramně jsme si to užili.







3.den jsme si procházeli Lublaň. Co říct, je to prostě město. Takže jsme si prošli trhy něco jako na Zelňáku, viděli nejturističtější památky ve městě a pak si vyjeli lanovkou na hrad, který mě teda překvapil velkým množstvím výstav včetně jedné od national geographic. Na večer jsme se přesouvali nocovat do Itálie k moři, kde jsme se ještě vykoupali u západu slunce a prošli po pobřeží.







4.den jsme jeli do Kopperu, kde jsme si vyšlapali na zvonici, bohužel nám poměrně pršelo. Pomalu jsme se autem začali vracet na sever. Navštívili jsme Škocjanské jeskyně kousek od Lublaně, které se mi teda ohromně líbily a ještě ten super pocit, že jsem rozumněla výkladu, protože jsme si zvolili německou průvodkyni místo anglické. Kubovi to bylo poměrně jedno, tvářil se, že rozumí. Ale myslím si, že i kdyby byla prohlídka v čínštině, tak by mu to nedělalo problém a tvářil by se, že přesně ví. Ten den, jsme byli rozhodnutí spát v campu u Klagenfurtu, ale kvůli tomu, že bylo dost chladno, jsme nakonec dojeli až do Vídně a místo campu spali v hotelu. Ne, nepředstavujte si šampaňský a kaviár..ale bylo nám suprově.






5.den jsme vyrazili s celodenním lístkem na metro do města, procházeli jsme se, když teprve do obchodů najížděli kamiony se zásobama. Dali si brunch na sluníčku, prošli jsme si Schönbrunn..až nahoru, ne jak většina lidí stála v jednom rohu dole kvůli fotce. Pozorovali kačky a unuděnýho racka. Zakončili jsme to obědem ve Vídni, protože jsem si potřebovala na poště doma vyzvednout anatomickej atlas (panika, už se to blíží!) a nakonec jsme jeli na víkend k nám na chalupu, kde to bylo hodně spíš o práci







Nakonec jsme teda spali ve stanu jen 2x a 2x v nějakým pokoji/hotelu. Kuba to všechno odřídil, protože já si prostě pořád netroufám a jak jsme se stravovali? Na první 3 dny jsme měli udělaný buchty a tousty z domu, večer jsme si dávali nudle ze sáčku a zbytek žili z nakoupených zásob z vietnamské tržnice a nebo si něco koupili na místě :D

středa 30. srpna 2017

Škrabadlo ze Zoohitu

Ahoj, tak kdo využil happy hours na ZOOHITU? My ano! Skvělá příležitost, proč nakoupit do baráku další krámy, které chceme, ale vlastně vůbec nepotřebujeme. Nakonec jsme neodolali a koupilo škrabadlo a pelíšek pro Fabiška. Samozřejmě jsme uvažovali rovnou nad velikostí pro velký psy, což Fabišek prakticky je. Jak se vám nové úlovky líbí?? A kdo jste toho využil taky? :)
Pochopitelně máme i tunu jídla do zásoby.








neděle 27. srpna 2017

Kocouři visí na zdi!!

Ahoj, někteří si nechávají dávat na obraz děti a já ..moje "děti". Kocoury. Musím říct, že jsem úplně nadšená, jak to dopadlo. Prvně jsem se bála, že ta kvalita třeba nebude úplně taková, jakou jsem si představovala, ale opak je realitou. Krásné barvy, ostrý obraz, opravdu nadšená. Balíček přišel pořádně zabalený, aby se mu nic nestalo, což by potenciálně mohl být taky kámen úrazu. Aby toho nebylo málo, tak kluci si užili samozřejmě nejvíc rozbalování. Tímto bych chtěla poděkovat Saal Digital za nádherný fotoobraz a vřele doporučuji :) TADY

Chtěla bych se zeptat, jestli máte svoje miláčky taky už někde vyvěšené? Nebo zarámované? :)



středa 23. srpna 2017

Přijímačky na medicínu

Přijímačky na medicínu. Téma, které je hodně vyhledávané už během celého roku, než ten obávaný strašák vůbec přijde. Nakoupit správné učebnice,začít se včas učit, ať se šance na přijetí zvyšuje víc a víc. Ale není to tak lehké, všechno má svůj čas a přijímačky na medicínu podle mě nejsou výjimkou. Spíš bych to nazvala jako dětské krůčky. Proto bych ráda shrnula, jak jsem se připravovala na přijímačky já. Když to vezmu kolem a kolem, každý začínáme na nějaké úrovni, kterou se budeme snažit zlepšovat.


Začala jsem biologií v září, protože mě bavila nejvíc a věděla jsem, že z ní budu muset maturovat. Probírala jsem postupně jednu maturitní otázku za druhou včetně rostlin, které na přijímačky na medicínu nejsou potřeba. Nechávala jsem si na všechno poměrně dost času, aby se mi to uleželo. Ne, že bych se učila třeba u člověka 3 orgánové soustavy za den, to ne. Podle potřeby, někdy nebyl čas, protože jsem se připravovala ještě na DSD (Deutsches Sprach Diplom) a někdy jsem si k tomu naopak sedla a udělala víc.

Zhruba o Vánocích jsem se začala intenzivně učit chemii, kterou jsem ve své podstatě dělala zase až do maturity, protože z chemie jsem taky maturovala. A to v mém případě byla spíš panika. Do maturity jsem si řekla, že tyhle 2 předměty musím umět už fakt hodně dobře. Přece jen, ještě se musím naučit fyziku, na kterou jsem si vyhranila 3 týdny po maturitě, co mi zbývaly do přijímaček. Realita byla poněkud jiná. Ano, sice jsem většinu času trávila nad fyzikou, ale stejně mi na zádech seděl ten pocit, že bych měla dělat i biologii a chemii, která se vám, ať chcete nebo ne, začne postupně z hlavy vykuřovat. Nakonec to bylo zhruba tak, že jsem se fyziku naučila za nějakých 12 dní a zbytek jsem pořád opakovala MODELOVKY a různé testy z internetu, co jsem našla dokola a dokola.

ANO, určitě je dobré učit se z modelovek. Já vycházela z modelovek pro LF MU. Hodně tím pochopíte, na co se ptají, jak se ptají, že takhle zpětně v klidu můžu říct, že ať jdete na jakoukoliv školu, pokaždé budou chtít vědět stejné věci. Pokaždé budou chtít vědět, jestli umíte spočítat hmotnostní zlomek, vyrovnat rovnici, chápete, co je Pascalův zákon nebo jak probíhá proteosyntéza.
Musím říct, že v modelovkách LF MU jsem dělala snad jenom fyziku nespočetně krát, biologii jsem projela a řekla si, že je to ok a v chemii počítala hlavně příklady. (Vycházela jsem samozřejmě i z jiných zdrojů).

Pokud někomu dělají problém vzorečky. Já se je učila až nakonec. Víc mi vyhovovalo projít si fyziku jako takovou, pochopit zákony a další věci. Teprve poté se mi lépe pamatovaly i jednotky, značky a vzorečky obecně, protože jsem si pod tím dokázala už něco představit popřípadě odvodit, proč to tak je.

Jelikož jsem se hlásila i na veterinu, tak jsem k přijímačkám potřebovala i botaniku, zoologii a další. Proto jsem sáhla po téhle knížce, kterou strašně moc všem doporučuji, protože se z ní opakovaly i otázky například na přijímačkách v Olomouci a vlastně všude, kde jsem byla. :)

Kromě modelových otázek, na kterých podle mě zjistíte, jak dobře na tom jste určitě je fajn postahovat si testy z minulých roků a zkusit si je. Bývají k nim i odpovědi. Já osobně mám u sebe testy od roku 2011 (LF MU), takže, kdybyste někdo měl zájem, napište.

Z čeho jsem se převážně učila:






Já sama minulý rok hledala rady a tipy, jak se dostat na medicínu, jak si to zjednodušit, co se doporučuje pořídit a podobně..ale během toho jsem zjistila, že žádný klíč na úspěch není. Až na jeden. Odsedět si to. Seďte, učte se, nasávejte informace...poplačte si a zase od začátku. Bolelo to, ale teď chemii, biologii a němčinu i doučuji :D

Ještě bych se chtěla trošku zmínit pocitově..mi přišly na LF UPOL lehčí otázky oproti LF MU, ale na druhou stranu na UPOL se bere méně lidí, protože je to menší fakulta, takže tam nesmíte udělat tolik chyb jako na MUNI. I když jsem měla z přijímaček na LF MU horší pocit.

Jelikož jsem si nikdy moc nefandila, že by to mohlo vyjít i když o mně většina lidí říká, že jsem na sebe tvrdá, tak po vší té dřině vidět na internetu zeleně napsané ,,přijata", je neuvěřitelný pocit. STOJÍ TO ZA TO!!..A teď vy, odpočinete si, až to skončí, jako já teď :)

Děkuji za přečtení článku a pokud budete mít dotazy, neváhejte napsat :)