Kočka není pes

Ahoj,nedávno začal na ČT1 pořad pod názvem kočka není pes. Nejsem si jistá kolik dílů už proběhlo, ale já viděla 3. Pokaždé je tam jeden pes a jedna kočka a radí se tam majitelům, co dělají špatně nebo  co může mazlíčkům vadit.Například proč čůrají mimo záchůdek. Pořad běží každou sobotu 17:55.Mně osobně to zaujalo, tak se chci zeptat, jestli jste o tom slyšeli popřípadě jestli se také díváte?:)

Odkaz na předchozí díly 

Rekonvalescence a fotky Fabiška

Vy, co sledujete, tak víte, že měl Fabišek před Vánocemi operaci slzného kanálku, tak musíme zatleskat, kanálek mu funguje, stehy má vyndané a už je to zdravý kluk. Nashromáždilo se mi spoustu fotek, takže tady jsou fotky Fabiška za posledních pár dní. Doufám,že se vám budou líbit.

Pomocníci v domácnosti

Musím říct,že kočky a ne jen kočky, ale obecně všichni mazlíčci jsou velicí pomocníci v domácnosti. Někteří pomáhají umývat nádobí, někdo šít, někdo pomáhá s plevelem na zahrádce. A to mi přijde naprosto úžasné, že se zapojují do každodenních prací a nemůžou u ničeho chybět. Budu moc ráda, když se i vy podělíte o fotky, jak vám mazlíčci pomáhají při domácích pracích,protože věřím,že nejsem jediná, kdo má kocoury pomocníky :) Pro inspiraci přidávám pár fotek.

Fabiškův zákrok

Fabišek byl dnes na zákroku a to konkrétně plastické chirurgii slzného bodu, jde o to, že ho neměl kompletně vyvinutý, to znamená, že mu slzy vytékaly rovnou ven, ale chyběl jen kousek, který paní doktorka zrekonstruovala. Přivezli jsme ho kolem 11:30 a ve 13:30 měla být operace. Byla bez komplikací a všechno se povedlo, jak mělo, za což jsme rádi. V kanálku má šicí materiál, který tam zůstane další 2 týdny. Každý den budeme 5x denně mazat a doufat, že kanálek nezaroste :) Je to moc statečný kluk, od doby, co je doma, vrní na plné obrátky. Musím podotknout,že jsme na kliniku zamířili na doporučení s tímto problémem,byli jsme tam dohromady 3x a musím říct,že obrovská spokojenost,jak z personálu,prostředí i přístupu :)  Takže vy,kdo jste z Brna,můžu svoje doporučení předat dál. >> ABClinic<<

Bezesná noc

Dnes mě napadlo kolik věcí vlastně každý den schováváme, než jdeme spát. Hračky, které moc rachotí, jako je například koulodráha, ovladače na televizi, propisky na stole. Přece jenom, kdybych to nechala ležet, jak to je,tak si s tím kluci začnou hrát, propisky padají na plovoučku, nebo s ní jezdí po stole a to bych byla celou noc vzhůru. Když něco neuklidím tak na to doplatím. Několikrát za noc mě to vzbudí a vstávám, abych jim to vzala.To je pak přes den těžké podávat nějaké výkony :D. Úplně nejvíc mě v noci budí, když Fabišek jí granulky, on je totiž vyhazuje packou ven a jí je ze země a hraje si s nimi.Samozřejmě s tím nic neudělám, vyzkoušeli jsme už několik typů misek, abychom ruch zminimalizovali.Hned v závěsu je Epíček, když se jde napít k fontánce a hrabe, než se napije, což se taky pěkně ozývá. Z toho bych se chtěla dostat k otázce, jestli to máte taky tak nebo jestli si těch věcí vaše kočičky nevšímají, to by mě opravdu zajímalo :)

Rozbité škrabadlo

Někteří z vás určitě zaznamenali na Instagramu, že se nám pár dní zpátky rozbilo škrabadlo. Musím říct, že teda kluci na tom asi pořádně dováděli, protože jsem škrabadlo našla, jak leželo na zemi, ani nechci vědět, co se tu dělo. Vrchní část škrabadla byla odlomená a proto jsme celu situaci vysvětlili Zoohitu a oni nám během pár dní poslali novou součástku. Tu jsme přidělali a škrabadlo je zase jako nové. Musím teda uznat, že kdybychom tušili, že budeme mít Fabiška, škrabadlo pořídíme mohutnější. Ale co už. Děkujeme Zoohitu za spolupráci :)

Naše první výstava

Jak už jste se určitě dozvěděli, tak se konala tento víkend (12.-13.11.2016) výstava koček v Semilasse v Brně. Byla to moje úplně první výstava čehokoliv živýho, no, možná jsem se někdy v minulosti připletl omylem na výstavu kaktusů, ovšem na výstavě kaktusů se neozývalo: „Jů, dívej, ten je úžasnej, takovýho si pořídíme!“ a další výkřiky.

Výstava to byla parádní, koček tam bylo opravdu neuvěřitelný množství, lidí nejmíň 3x tolik, to taky způsobilo ten naprosto vydýchanej vzduch na padnutí. A já to tak těžko snáším, připomínalo mi to jízdu šalinou, kdy se v jednom voze veze 70 lidí a jsou zavřený všechny okýnka. Epa chvilkama vypadal, že to taky těžko snáší, dýchali jsme stejně rychle, já se teda stíhal mezitím dopovat kafem, toho jsem měl docela dost, takže v kombinaci s tím horkem se mi podařilo polít Dáju, její mamku, sebe a pána vedle nás. 

Pokud bych to shrnul, tak jako samotná výstava byla super. Trvalo to sice docela dlouho, takže nervičky pak pracovaly, ale bylo tam ohromný množství krásnejch koček, takže nechápu, jak se můžou rozhodovat, která je hezčí. Některý kočky, stejně asi lidi to hůř snáší, tam nechápu, proč je tam ty lidi berou, asi jako když vás rodiče tlačí do hokeje a vy chcete dělat balet. Třeba chvíle, kdy v relativně tichým sále začala strašně řvát jedna číča. No, po přemlouvání ji dostali až na pódium, po ukázce se majitelé sbalili a kočku odvezli už domů do klidu. Nebo když jim z pódia prchla kočka a Diančina mamka ji chytla pod pódiem dřív než prchla. Takže kočičí výstava není taková nuda, jak by se zdálo. Epík to přežil, nezlobí se a byl i úspěšnej a vokukovanej. Je to holt fešák.